Daniel Capítulo 3

דָּנִיֵּאל

  1. 1נְבוּכַדְנֶצַּ֣ר מַלְכָּ֗א עֲבַד֙ צְלֵ֣ם דִּֽי־דְהַ֔ב רוּמֵהּ֙ אַמִּ֣ין שִׁתִּ֔ין פְּתָיֵ֖הּ אַמִּ֣ין שִׁ֑ת אֲקִימֵהּ֙ בְּבִקְעַ֣ת דּוּרָ֔א בִּמְדִינַ֖ת בָּבֶֽל׃Nevujadnetsar malká avad tselem di-dehav rumeh amín shitín petayeh amín shit akimeh bevik’at durá bimdinat BavelNevujadnetsar, el rey, hizo una estatua de oro cuya altura era de sesenta codos y su anchura de seis codos; la erigió en la llanura de Durá, en la provincia de Bavel.
  2. 2וּנְבוּכַדְנֶצַּ֣ר מַלְכָּ֡א שְׁלַ֡ח לְמִכְנַ֣שׁ׀ לַֽאֲחַשְׁדַּרְפְּנַיָּ֡א סִגְנַיָּ֣א וּֽפַחֲוָתָ֡א אֲדַרְגָּזְרַיָּא֩ גְדָ֨בְרַיָּ֤א דְּתָבְרַיָּא֙ תִּפְתָּיֵ֔א וְכֹ֖ל שִׁלְטֹנֵ֣י מְדִֽינָתָ֑א לְמֵתֵא֙ לַחֲנֻכַּ֣ת צַלְמָ֔א דִּ֥י הֲקֵ֖ים נְבוּכַדְנֶצַּ֥ר מַלְכָּֽא׃Unevujadnetsar malká shelaj lemijnash la’ajashdarpenayá signayá ufajavatá adargazraya gedavrayá detavraya tiftayé vejol shiltonéi medinatá lemete lajanukat tsalmá di hakeim nevujadnetsar malkáY Nevujadnetsar, el rey, envió a reunir a los sátrapas, los prefectos y los gobernadores, los consejeros, los tesoreros, los jueces, los magistrados y a todos los funcionarios de las provincias, para que viniesen a la inauguración de la estatua que había erigido Nevujadnetsar, el rey.
  3. 3בֵּאדַ֡יִן מִֽתְכַּנְּשִׁ֡ין אֲחַשְׁדַּרְפְּנַיָּ֡א סִגְנַיָּ֣א וּֽפַחֲוָתָ֡א אֲדַרְגָּזְרַיָּ֣א גְדָבְרַיָּא֩ דְּתָ֨בְרַיָּ֜א תִּפְתָּיֵ֗א וְכֹל֙ שִׁלְטֹנֵ֣י מְדִֽינָתָ֔א לַחֲנֻכַּ֣ת צַלְמָ֔א דִּ֥י הֲקֵ֖ים נְבוּכַדְנֶצַּ֣ר מַלְכָּ֑א (וקאמין) [וְקָֽיְמִין֙] לׇקֳבֵ֣ל צַלְמָ֔א דִּ֥י הֲקֵ֖ים נְבֻכַדְנֶצַּֽר׃Bedayin mitkaneshín ajashdarpenayá signayá ufajavatá adargazrayá gedavraya detavrayá tiftayé vejol shiltonéi medinatá lajanukat tsalmá di hakeim nevujadnetsar malká vekaymin lokovel tsalmá di hakeim nevujadnetsarEntonces se reunieron los sátrapas, los prefectos y los gobernadores, los consejeros, los tesoreros, los jueces, los magistrados y todos los funcionarios de las provincias, para la inauguración de la estatua que había erigido Nevujadnetsar, el rey; y se pusieron de pie frente a la estatua que había erigido Nevujadnetsar.
  4. 4וְכָרוֹזָ֖א קָרֵ֣א בְחָ֑יִל לְכ֤וֹן אָֽמְרִין֙ עַֽמְמַיָּ֔א אֻמַּיָּ֖א וְלִשָּׁנַיָּֽא׃Vejarozá karé vejáyil lejón amrin amemayá umayá velishanayáY el heraldo proclamaba con fuerza: «A ustedes se les ordena, pueblos, naciones y lenguas:
  5. 5בְּעִדָּנָ֡א דִּֽי־תִשְׁמְע֡וּן קָ֣ל קַרְנָ֣א מַ֠שְׁרוֹקִיתָ֠א (קיתרס) [קַתְר֨וֹס] שַׂבְּכָ֤א פְסַנְתֵּרִין֙ סוּמְפֹּ֣נְיָ֔א וְכֹ֖ל זְנֵ֣י זְמָרָ֑א תִּפְּל֤וּן וְתִסְגְּדוּן֙ לְצֶ֣לֶם דַּהֲבָ֔א דִּ֥י הֲקֵ֖ים נְבוּכַדְנֶצַּ֥ר מַלְכָּֽא׃Be’idaná di-tishmeún kal karná mashrokita katrós sabejá fesanterin sumeponyá vejol zenéi zemará tipelún vetisgedun letsélem dahavá di hakeim nevujadnetsar malkáen el momento en que oigan el sonido del cuerno, la flauta, la cítara, la sambuca, el salterio, la sinfonía y toda clase de instrumentos musicales, se postrarán y rendirán culto a la estatua de oro que ha erigido Nevujadnetsar, el rey.
  6. 6וּמַן־דִּי־לָ֥א יִפֵּ֖ל וְיִסְגֻּ֑ד בַּהּ־שַׁעֲתָ֣א יִתְרְמֵ֔א לְגֽוֹא־אַתּ֥וּן נוּרָ֖א יָקִֽדְתָּֽא׃Uman-di-la yipel veyisgud bah-sha’atá yitremé lego-atún nurá yakidtáY quien no se postre y rinda culto, en esa misma hora será arrojado dentro del horno de fuego ardiente».
  7. 7כׇּל־קֳבֵ֣ל דְּנָ֡ה בֵּהּ־זִמְנָ֡א כְּדִ֣י שָֽׁמְעִ֣ין כׇּֽל־עַמְמַיָּ֡א קָ֣ל קַרְנָא֩ מַשְׁר֨וֹקִיתָ֜א (קיתרס) [קַתְר֤וֹס] שַׂבְּכָא֙ פְּסַנְטֵרִ֔ין וְכֹ֖ל זְנֵ֣י זְמָרָ֑א נָֽפְלִ֨ין כׇּֽל־עַֽמְמַיָּ֜א אֻמַּיָּ֣א וְלִשָּׁנַיָּ֗א סָֽגְדִין֙ לְצֶ֣לֶם דַּהֲבָ֔א דִּ֥י הֲקֵ֖ים נְבוּכַדְנֶצַּ֥ר מַלְכָּֽא׃Kol-kovel dená beh-zimná kedí sham’ín kol-amemayá kal karna mashrokitá katrós sabeja pesanterín vejol zenéi zemará naflín kol-amemayá umayá velishanayá sagdin letsélem dahavá di hakeim nevujadnetsar malkáPor tanto, en aquel momento, cuando todos los pueblos oyeron el sonido del cuerno, la flauta, la cítara, la sambuca, el salterio y toda clase de instrumentos musicales, todos los pueblos, naciones y lenguas se postraron y rindieron culto a la estatua de oro que había erigido Nevujadnetsar, el rey.
  8. 8כׇּל־קֳבֵ֤ל דְּנָה֙ בֵּהּ־זִמְנָ֔א קְרִ֖בוּ גֻּבְרִ֣ין כַּשְׂדָּאִ֑ין וַאֲכַ֥לוּ קַרְצֵיה֖וֹן דִּ֥י יְהוּדָיֵֽא׃Kol-kovel dena beh-zimná kerivu guvrín kasda’ín va’ajalu kartseihón di yehudayéPor ello, en aquel momento, se acercaron unos hombres caldeos y acusaron a los judíos.
  9. 9עֲנוֹ֙ וְאָ֣מְרִ֔ין לִנְבוּכַדְנֶצַּ֖ר מַלְכָּ֑א מַלְכָּ֖א לְעָלְמִ֥ין חֱיִֽי׃Ano ve’amrín linvujadnetsar malká malká le’almín jeyíRespondieron y dijeron a Nevujadnetsar, el rey: «¡Oh rey, vive para siempre!
  10. 10(אנתה) [אַ֣נְתְּ] מַלְכָּא֮ שָׂ֣מְתָּ טְּעֵם֒ דִּ֣י כׇל־אֱנָ֡שׁ דִּֽי־יִשְׁמַ֡ע קָ֣ל קַרְנָ֣א מַ֠שְׁרֹקִיתָ֠א (קיתרס) [קַתְר֨וֹס] שַׂבְּכָ֤א פְסַנְתֵּרִין֙ (וסיפניה) [וְסוּפֹּ֣נְיָ֔ה] וְכֹ֖ל זְנֵ֣י זְמָרָ֑א יִפֵּ֥ל וְיִסְגֻּ֖ד לְצֶ֥לֶם דַּהֲבָֽא׃Ante malka samta te’em di jol-enash di-yishmá kal karná mashrokita katrós sabejá fesanterin vesuponyá vejol zenéi zemará yipel veyisgud letsélem dahaváTú, oh rey, promulgaste un decreto según el cual todo hombre que oyese el sonido del cuerno, la flauta, la cítara, la sambuca, el salterio, la sinfonía y toda clase de instrumentos musicales, debía postrarse y rendir culto a la estatua de oro;
  11. 11וּמַן־דִּי־לָ֥א יִפֵּ֖ל וְיִסְגֻּ֑ד יִתְרְמֵ֕א לְגֽוֹא־אַתּ֥וּן נוּרָ֖א יָקִֽדְתָּֽא׃Uman-di-la yipel veyisgud yitremé lego-atún nurá yakidtáy quien no se postrase y rindiese culto sería arrojado dentro del horno de fuego ardiente.
  12. 12אִיתַ֞י גֻּבְרִ֣ין יְהוּדָאיִ֗ן דִּֽי־מַנִּ֤יתָ יָתְהוֹן֙ עַל־עֲבִידַת֙ מְדִינַ֣ת בָּבֶ֔ל שַׁדְרַ֥ךְ מֵישַׁ֖ךְ וַעֲבֵ֣ד נְג֑וֹ גֻּבְרַיָּ֣א אִלֵּ֗ךְ לָא־שָׂ֨מֽוּ (עליך) [עֲלָ֤ךְ] מַלְכָּא֙ טְעֵ֔ם (לאלהיך) [לֵֽאלָהָךְ֙] לָ֣א פָלְחִ֔ין וּלְצֶ֧לֶם דַּהֲבָ֛א דִּ֥י הֲקֵ֖ימְתָּ לָ֥א סָגְדִֽין׃Itái guvrín yehudayín di-manita yathon al-avidat medinat Bavel shadraj meishaj va’aved negó guvrayá ilej la-samu alaj malka te’em lelahaj la faljín uletsélem dahavá di hakeimta la sagdínHay unos hombres judíos a quienes designaste sobre la administración de la provincia de Bavel: Shadraj, Meishaj y Aved Negó. Estos hombres no te han hecho caso, oh rey: a tu dios no sirven, y a la estatua de oro que erigiste no rinden culto».
  13. 13בֵּאדַ֤יִן נְבוּכַדְנֶצַּר֙ בִּרְגַ֣ז וַחֲמָ֔א אֲמַר֙ לְהַיְתָיָ֔ה לְשַׁדְרַ֥ךְ מֵישַׁ֖ךְ וַעֲבֵ֣ד נְג֑וֹ בֵּאדַ֙יִן֙ גֻּבְרַיָּ֣א אִלֵּ֔ךְ הֵיתָ֖יוּ קֳדָ֥ם מַלְכָּֽא׃Bedayin nevujadnetsar birgaz vajamá amar lehaytayá leshadraj meishaj va’aved negó bedayin guvrayá ilej heitayu kodam malkáEntonces Nevujadnetsar, con ira y furor, ordenó que trajeran a Shadraj, Meishaj y Aved Negó. Entonces aquellos hombres fueron traídos ante el rey.
  14. 14עָנֵ֤ה נְבֽוּכַדְנֶצַּר֙ וְאָמַ֣ר לְה֔וֹן הַצְדָּ֕א שַׁדְרַ֥ךְ מֵישַׁ֖ךְ וַעֲבֵ֣ד נְג֑וֹ לֵֽאלָהַ֗י לָ֤א אִֽיתֵיכוֹן֙ פָּֽלְחִ֔ין וּלְצֶ֧לֶם דַּהֲבָ֛א דִּ֥י הֲקֵ֖ימֶת לָ֥א סָֽגְדִֽין׃Ané nevujadnetsar ve’amar lehón hatsdá shadraj meishaj va’aved negó lelahái la iteijon paljín uletsélem dahavá di hakéimet la sagdínRespondió Nevujadnetsar y les dijo: «¿Es cierto, Shadraj, Meishaj y Aved Negó, que a mis dioses no servís y a la estatua de oro que erigí no rendís culto?
  15. 15כְּעַ֞ן הֵ֧ן אִֽיתֵיכ֣וֹן עֲתִידִ֗ין דִּ֣י בְעִדָּנָ֡א דִּֽי־תִשְׁמְע֡וּן קָ֣ל קַרְנָ֣א מַשְׁרוֹקִיתָ֣א (קיתרס) [קַתְר֣וֹס] שַׂבְּכָ֡א פְּסַנְתֵּרִין֩ וְסוּמְפֹּ֨נְיָ֜ה וְכֹ֣ל׀ זְנֵ֣י זְמָרָ֗א תִּפְּל֣וּן וְתִסְגְּדוּן֮ לְצַלְמָ֣א דִֽי־עַבְדֵת֒ וְהֵן֙ לָ֣א תִסְגְּד֔וּן בַּהּ־שַׁעֲתָ֣א תִתְרְמ֔וֹן לְגֽוֹא־אַתּ֥וּן נוּרָ֖א יָקִֽדְתָּ֑א וּמַן־ה֣וּא אֱלָ֔הּ דִּ֥י יְשֵֽׁיזְבִנְכ֖וֹן מִן־יְדָֽי׃Ke’án hen iteijón atidín di ve’idaná di-tishmeún kal karná mashrokitá katrós sabejá pesanterin vesumeponyá vejol zenéi zemará tipelún vetisgedun letsalmá di-avdet vehen la tisgedún bah-sha’atá titremón lego-atún nurá yakidtá uman-hu elah di yesheizvinjón min-yedáiAhora bien, si están dispuestos, en el momento en que oigan el sonido del cuerno, la flauta, la cítara, la sambuca, el salterio, la sinfonía y toda clase de instrumentos musicales, se postrarán y rendirán culto a la estatua que hice; pero si no rinden culto, en esa misma hora serán arrojados dentro del horno de fuego ardiente. ¿Y quién es el dios que los librará de mis manos?»
  16. 16עֲנ֗וֹ שַׁדְרַ֤ךְ מֵישַׁךְ֙ וַעֲבֵ֣ד נְג֔וֹ וְאָמְרִ֖ין לְמַלְכָּ֑א נְבֽוּכַדְנֶצַּ֔ר לָֽא־חַשְׁחִ֨ין אֲנַ֧חְנָא עַל־דְּנָ֛ה פִּתְגָ֖ם לַהֲתָבוּתָֽךְ׃Anó shadraj meishaj va’aved negó ve’amrín lemalká nevujadnetsar la-jashjín anajna al-dená pitgam lahatavutajRespondieron Shadraj, Meishaj y Aved Negó, y dijeron al rey: «Nevujadnetsar, no necesitamos responderte palabra sobre este asunto.
  17. 17הֵ֣ן אִיתַ֗י אֱלָהַ֙נָא֙ דִּֽי־אֲנַ֣חְנָא פָֽלְחִ֔ין יָכִ֖ל לְשֵׁיזָבוּתַ֑נָא מִן־אַתּ֨וּן נוּרָ֧א יָקִֽדְתָּ֛א וּמִן־יְדָ֥ךְ מַלְכָּ֖א יְשֵׁיזִֽב׃Hen itái Elahana di-anajna faljín yajil lesheizavutana min-atún nurá yakidtá umin-yedaj malká yesheizivSi nuestro Elohim, a quien servimos, puede librarnos del horno de fuego ardiente y de tu mano, oh rey, nos librará.
  18. 18וְהֵ֣ן לָ֔א יְדִ֥יעַ לֶהֱוֵא־לָ֖ךְ מַלְכָּ֑א דִּ֤י (לאלהיך) [לֵֽאלָהָךְ֙] לָא־[אִיתַ֣נָא] (איתינא) פָֽלְחִ֔ין וּלְצֶ֧לֶם דַּהֲבָ֛א דִּ֥י הֲקֵ֖ימְתָּ לָ֥א נִסְגֻּֽד׃Vehén la yedía leheve-laj malká di lelahaj la-itana faljín uletsélem dahavá di hakeimta la nisgudY si no, sea conocido por ti, oh rey, que a tu dios no servimos y a la estatua de oro que erigiste no rendiremos culto».
  19. 19בֵּאדַ֨יִן נְבוּכַדְנֶצַּ֜ר הִתְמְלִ֣י חֱמָ֗א וּצְלֵ֤ם אַנְפּ֙וֹהִי֙ (אשתנו) [אֶשְׁתַּנִּ֔י] עַל־שַׁדְרַ֥ךְ מֵישַׁ֖ךְ וַעֲבֵ֣ד נְג֑וֹ עָנֵ֤ה וְאָמַר֙ לְמֵזֵ֣א לְאַתּוּנָ֔א חַ֨ד־שִׁבְעָ֔ה עַ֛ל דִּ֥י חֲזֵ֖ה לְמֵזְיֵֽהּ׃Bedayin nevujadnetsar hitmelí jemá utselem anpohi eshtaní al-shadraj meishaj va’aved negó ané ve’amar lemezé le’atuná jad-shiv’á al di jazé lemezyehEntonces Nevujadnetsar se llenó de furor, y la expresión de su rostro se alteró contra Shadraj, Meishaj y Aved Negó. Respondió y ordenó que calentasen el horno siete veces más de lo que se acostumbraba calentarlo.
  20. 20וּלְגֻבְרִ֤ין גִּבָּֽרֵי־חַ֙יִל֙ דִּ֣י בְחַיְלֵ֔הּ אֲמַר֙ לְכַפָּתָ֔ה לְשַׁדְרַ֥ךְ מֵישַׁ֖ךְ וַעֲבֵ֣ד נְג֑וֹ לְמִרְמֵ֕א לְאַתּ֥וּן נוּרָ֖א יָקִֽדְתָּֽא׃Uleguvrín gibarei-jayil di vejayleh amar lejapatá leshadraj meishaj va’aved negó lemirmé le’atún nurá yakidtáY a hombres vigorosos de su ejército les ordenó atar a Shadraj, Meishaj y Aved Negó, para arrojarlos al horno de fuego ardiente.
  21. 21בֵּאדַ֜יִן גֻּבְרַיָּ֣א אִלֵּ֗ךְ כְּפִ֙תוּ֙ בְּסַרְבָּלֵיהוֹן֙ (פטישיהון) [פַּטְּשֵׁיה֔וֹן] וְכַרְבְּלָתְה֖וֹן וּלְבֻשֵׁיה֑וֹן וּרְמִ֕יו לְגֽוֹא־אַתּ֥וּן נוּרָ֖א יָקִֽדְתָּֽא׃Bedayin guvrayá ilej kefitu besarbaleihon patesheihón vejarbelathón ulevusheihón uremiv lego-atún nurá yakidtáEntonces aquellos hombres fueron atados con sus pantalones, sus túnicas, sus gorros y sus demás vestiduras, y fueron arrojados dentro del horno de fuego ardiente.
  22. 22כׇּל־קֳבֵ֣ל דְּנָ֗ה מִן־דִּ֞י מִלַּ֤ת מַלְכָּא֙ מַחְצְפָ֔ה וְאַתּוּנָ֖א אֵזֵ֣ה יַתִּ֑ירָה גֻּבְרַיָּ֣א אִלֵּ֗ךְ דִּ֤י הַסִּ֙קוּ֙ לְשַׁדְרַ֤ךְ מֵישַׁךְ֙ וַעֲבֵ֣ד נְג֔וֹ קַטִּ֣ל הִמּ֔וֹן שְׁבִיבָ֖א דִּ֥י נוּרָֽא׃Kol-kovel dená min-di milat malka majtsefá ve’atuná ezé yatira guvrayá ilej di hasiku leshadraj meishaj va’aved negó katil himón shevivá di nuráPor cuanto la orden del rey era apremiante y el horno estaba excesivamente calentado, las llamas del fuego mataron a aquellos hombres que habían subido a Shadraj, Meishaj y Aved Negó.
  23. 23וְגֻבְרַיָּ֤א אִלֵּךְ֙ תְּלָ֣תֵּה֔וֹן שַׁדְרַ֥ךְ מֵישַׁ֖ךְ וַעֲבֵ֣ד נְג֑וֹ נְפַ֛לוּ לְגֽוֹא־אַתּוּן־נוּרָ֥א יָֽקִדְתָּ֖א מְכַפְּתִֽין׃Veguvrayá ilej telatehón shadraj meishaj va’aved negó nefalu lego-atun-nurá yakidtá mejapetínY estos tres hombres —Shadraj, Meishaj y Aved Negó— cayeron atados dentro del horno de fuego ardiente.
  24. 24אֱדַ֙יִן֙ נְבוּכַדְנֶצַּ֣ר מַלְכָּ֔א תְּוַ֖הּ וְקָ֣ם בְּהִתְבְּהָלָ֑ה עָנֵ֨ה וְאָמַ֜ר לְהַדָּֽבְר֗וֹהִי הֲלָא֩ גֻבְרִ֨ין תְּלָתָ֜ה רְמֵ֤ינָא לְגוֹא־נוּרָא֙ מְכַפְּתִ֔ין עָנַ֤יִן וְאָמְרִין֙ לְמַלְכָּ֔א יַצִּיבָ֖א מַלְכָּֽא׃Edayin nevujadnetsar malká tevah vekam behitbehalá ané ve’amar lehadavrohi hala guvrín telatá remeina lego-nura mejapetín anayin ve’amrin lemalká yatsivá malkáEntonces Nevujadnetsar, el rey, se asombró y se levantó apresuradamente. Respondió y dijo a sus consejeros: «¿No arrojamos a tres hombres atados dentro del fuego?» Respondieron y dijeron al rey: «Ciertamente, oh rey».
  25. 25עָנֵ֣ה וְאָמַ֗ר הָֽא־אֲנָ֨ה חָזֵ֜ה גֻּבְרִ֣ין אַרְבְּעָ֗ה שְׁרַ֙יִן֙ מַהְלְכִ֣ין בְּגֽוֹא־נוּרָ֔א וַחֲבָ֖ל לָא־אִיתַ֣י בְּה֑וֹן וְרֵוֵהּ֙ דִּ֣י (רביעיא) [רְֽבִיעָאָ֔ה] דָּמֵ֖ה לְבַר־אֱלָהִֽין׃Ané ve’amar ha-aná jazé guvrín arbe’á sherayin mahlejín bego-nurá vajaval la-itái behón vereveh di revi’a’á damé levar-ElahínRespondió y dijo: «He aquí que yo veo cuatro hombres sueltos, caminando en medio del fuego, y no hay daño en ellos; y la apariencia del cuarto es semejante a un hijo de los dioses».
  26. 26בֵּאדַ֜יִן קְרֵ֣ב נְבוּכַדְנֶצַּ֗ר לִתְרַע֮ אַתּ֣וּן נוּרָ֣א יָקִֽדְתָּא֒ עָנֵ֣ה וְאָמַ֗ר שַׁדְרַ֨ךְ מֵישַׁ֧ךְ וַעֲבֵד־נְג֛וֹ עַבְד֛וֹהִי דִּֽי־אֱלָהָ֥א (עליא) [עִלָּאָ֖ה] פֻּ֣קוּ וֶאֱת֑וֹ בֵּאדַ֣יִן נָֽפְקִ֗ין שַׁדְרַ֥ךְ מֵישַׁ֛ךְ וַעֲבֵ֥ד נְג֖וֹ מִן־גּ֥וֹא נוּרָֽא׃Bedayin kerev nevujadnetsar litra atún nurá yakidta ané ve’amar shadraj meishaj va’aved-negó avdohi di-Elahá ila’á puku ve’etó bedayin nafkín shadraj meishaj va’aved negó min-go nuráEntonces Nevujadnetsar se acercó a la puerta del horno de fuego ardiente. Respondió y dijo: «Shadraj, Meishaj y Aved Negó, siervos de Elohim Altísimo, salgan y vengan». Entonces Shadraj, Meishaj y Aved Negó salieron de en medio del fuego.
  27. 27וּ֠מִֽתְכַּנְּשִׁ֠ין אֲחַשְׁדַּרְפְּנַיָּ֞א סִגְנַיָּ֣א וּפַחֲוָתָא֮ וְהַדָּבְרֵ֣י מַלְכָּא֒ חָזַ֣יִן לְגֻבְרַיָּ֣א אִלֵּ֡ךְ דִּי֩ לָֽא־שְׁלֵ֨ט נוּרָ֜א בְּגֶשְׁמְה֗וֹן וּשְׂעַ֤ר רֵֽאשְׁהוֹן֙ לָ֣א הִתְחָרַ֔ךְ וְסַרְבָּלֵיה֖וֹן לָ֣א שְׁנ֑וֹ וְרֵ֣יחַ נ֔וּר לָ֥א עֲדָ֖ת בְּהֽוֹן׃Umitkaneshin ajashdarpenayá signayá ufajavata vehadavréi malka jazayin leguvrayá ilej di la-shelet nurá begeshmehón use’ar reshhon la hitjaraj vesarbaleihón la shenó vereiaj nur la adat behónY se reunieron los sátrapas, los prefectos, los gobernadores y los consejeros del rey, y vieron a aquellos hombres, cómo el fuego no había tenido dominio sobre sus cuerpos, y el cabello de sus cabezas no se había chamuscado, y sus ropas no se habían alterado, y ni olor de fuego había pasado por ellos.
  28. 28עָנֵ֨ה נְבֽוּכַדְנֶצַּ֜ר וְאָמַ֗ר בְּרִ֤יךְ אֱלָהֲהוֹן֙ דִּֽי־שַׁדְרַ֤ךְ מֵישַׁךְ֙ וַעֲבֵ֣ד נְג֔וֹ דִּֽי־שְׁלַ֤ח מַלְאֲכֵהּ֙ וְשֵׁיזִ֣ב לְעַבְד֔וֹהִי דִּ֥י הִתְרְחִ֖צוּ עֲל֑וֹהִי וּמִלַּ֤ת מַלְכָּא֙ שַׁנִּ֔יו וִיהַ֣בוּ (גשמיהון) [גֶשְׁמְה֗וֹן] דִּ֠י לָֽא־יִפְלְח֤וּן וְלָֽא־יִסְגְּדוּן֙ לְכׇל־אֱלָ֔הּ לָהֵ֖ן לֵאלָֽהֲהֽוֹן׃Ané nevujadnetsar ve’amar berij Elahahon di-shadraj meishaj va’aved negó di-shelaj mal’ajeh vesheiziv le’avdohi di hitrejitsu alohi umilat malka shaniv vihavu geshmehón di la-yiflejún vela-yisgedun lejol-elah lahén lelahahónRespondió Nevujadnetsar y dijo: «Bendito sea el Elohim de Shadraj, Meishaj y Aved Negó, que envió a su ángel y libró a sus siervos que confiaron en Él, y desobedecieron la orden del rey y entregaron sus cuerpos para no servir ni rendir culto a ningún dios sino a su Elohim.
  29. 29וּמִנִּי֮ שִׂ֣ים טְעֵם֒ דִּי֩ כׇל־עַ֨ם אֻמָּ֜ה וְלִשָּׁ֗ן דִּֽי־יֵאמַ֤ר (שלה) [שָׁלוּ֙] עַ֣ל אֱלָהֲה֗וֹן דִּֽי־שַׁדְרַ֤ךְ מֵישַׁךְ֙ וַעֲבֵ֣ד נְג֔וֹא הַדָּמִ֣ין יִתְעֲבֵ֔ד וּבַיְתֵ֖הּ נְוָלִ֣י יִשְׁתַּוֵּ֑ה כׇּל־קֳבֵ֗ל דִּ֣י לָ֤א אִיתַי֙ אֱלָ֣הּ אׇחֳרָ֔ן דִּֽי־יִכֻּ֥ל לְהַצָּלָ֖ה כִּדְנָֽה׃Umini sim te’em di jol-am umá velishán di-yemar shalu al Elahahón di-shadraj meishaj va’aved negó hadamín yit’aved uvayteh nevalí yishtavé kol-kovel di la itai elah ojorán di-yikul lehatsalá kidnáY de mi parte se promulga un decreto: que todo pueblo, nación y lengua que diga blasfemia contra el Elohim de Shadraj, Meishaj y Aved Negó, será descuartizado, y su casa será convertida en muladar; por cuanto no hay otro dios que pueda librar de esta manera».
  30. 30בֵּאדַ֣יִן מַלְכָּ֗א הַצְלַ֛ח לְשַׁדְרַ֥ךְ מֵישַׁ֛ךְ וַעֲבֵ֥ד נְג֖וֹ בִּמְדִינַ֥ת בָּבֶֽל׃Bedayin malká hatslaj leshadraj meishaj va’aved negó bimdinat BavelEntonces el rey hizo prosperar a Shadraj, Meishaj y Aved Negó en la provincia de Bavel.
  31. 31נְבוּכַדְנֶצַּ֣ר מַלְכָּ֗א לְֽכׇל־עַֽמְמַיָּ֞א אֻמַּיָּ֧א וְלִשָּׁנַיָּ֛א דִּֽי־[דָיְרִ֥ין] (דארין) בְּכׇל־אַרְעָ֖א שְׁלָמְכ֥וֹן יִשְׂגֵּֽא׃Nevujadnetsar malká lejol-amemayá umayá velishanayá di-dayrín bejol-ar’á shelamjón yisgéNevujadnetsar, el rey, a todos los pueblos, naciones y lenguas que habitan en toda la tierra: «¡Que su paz se multiplique!
  32. 32אָֽתַיָּא֙ וְתִמְהַיָּ֔א דִּ֚י עֲבַ֣ד עִמִּ֔י אֱלָהָ֖א (עליא) [עִלָּאָ֑ה] שְׁפַ֥ר קׇֽדָמַ֖י לְהַחֲוָיָֽה׃Ataya vetimhayá di avad imí Elahá ila’á shefar kodamái lehajavayáLas señales y los prodigios que ha hecho conmigo Elohim Altísimo, me ha parecido bien declararlos.
  33. 33אָת֙וֹהִי֙ כְּמָ֣ה רַבְרְבִ֔ין וְתִמְה֖וֹהִי כְּמָ֣ה תַקִּיפִ֑ין מַלְכוּתֵהּ֙ מַלְכ֣וּת עָלַ֔ם וְשׇׁלְטָנֵ֖הּ עִם־דָּ֥ר וְדָֽר׃Atohi kemá ravrevín vetimhohi kemá takifín maljuteh maljut alam vesholtaneh im-dar vedar¡Cuán grandes son sus señales y cuán poderosos sus prodigios! Su reino es un reino eterno, y su dominio perdura de generación en generación».